Ve světě detektivky už dávno neplatí pravidlo, že hlavním hrdinou musí být mladý sexy vyšetřovatel či vyšetřovatelka. Dokázala to i americká spisovatelka Becky Masterman, přestože začátky její literární kariéry nebyly vůbec jednoduché.

Znáte takové ty americké filmy, kde je celý příběh o tom, jak hlavní hrdina zjistí, že musí svůj život sdílet s někým, koho bytostně nenávidí, jenomže v průběhu filmu se jeho city diametrálně změní a v poslední scéně se náš hlavní hrdina srdceryvně loučí se svým milovaným přítelem, který byl kdysi jeho nepřítelem.

Etta nikdy neviděla moře a ve svých tři a osmdesáti letech se rozhodla, že to změní. Prostě si sbalila pár věcí a šla. Pro svého milého, Ottu, zanechala na stole kartičky s recepty a nejrůznějšími radami. A šla, šla a šla.

Stojaté vody, zurčící potůček, vodopád a občas pořádná bouře. I tak by se dalo popsat obyčejné manželství. Historii jedné rodiny a jednoho takového manželství, hlubokého jako horská bystřina a bouřlivého jako dravá řeka, vypráví román Jako voda amerického spisovatele Wally Lamba.

Děj románu se celý točí okolo Kateřiny Parrové, šesté a zároveň poslední manželky tudorovského panovníka Jindřicha VIII. I když ona rozhodně není jedinou postavou, jejíž příběh bude čtenář sledovat.

Troufám si tvrdit, že slovo buddhismus v dnešní době slyšel snad každý - nebo alespoň každý viděl sošku "tlustého vysmátého Buddhy". Tento duchovně-filozofický směr prosákl z východu i do našeho západního života a spousta lidí v něm našla svou cestu. Spisovatel David Michie patří k propagátorům buddhismu a krom jiného na to jde i přes knihy. Nečekejte však žádné složité příručky, nýbrž čtivou beletrii, která pohladí...

V pekingském parku najdou návštěvníci ohořelé lidské tělo sedící v pozici lotosového květu. Případu se ujímá Li Jen, čerstvě povýšený zástupce Oddělení jedna pro závažné trestné činy.

Mocná a bohatá rodina Sinclairových tráví každé léto na soukromém ostrově Beechwood. Stejně tak i Cadence, nejstarší ze Sinclairových vnoučat, dědička ostrova, majetku i peněz...

...Každý si pomáhal jak mohl, aby se nákaze vyhnul, přičemž hlavními ingrediencemi naděje ve válečné době nedostatku byla cibule, česnek a babské rady.

Je mrazivý leden, venku řádí sněhová vánice. Před školou v Šalamounově obci, židovské části Stockholmu, někdo zastřelí mladou učitelku. Ještě toho dne jsou uneseni dva desetiletí kluci.