Jako tradičně je námětem všední život hlavních hrdinů. V tomto případě dvou žen a jednoho muže. Právě uvěřitelnost příběhů je tím, co čtenáře tak přitahuje. Velmi snadno se vám může stát, že se s některou z postav dokážete personalizovat. Navíc jednotlivé tituly nejsou nikterak náročné na četbu a mají spíše kratší rozsah, takže se vám může snadno stát, že knihu přečtete během jediného dne. Děj příběhů je plynulý, bez zbytečných popisů a odboček, psaný jednoduchým jazykem, bez složitých souvětí a skrytých významů. Od začátku nastavená linie postupně plyne až do závěru a vy si ani neuvědomujete, že otáčíte jednu stránku za druhou.

Nejnovější kniha už prostřednictvím názvu prozrazuje ústřední tematiku. Co jiného byste od titulu s názvem Trojhra čekali jiného, než příběh o milostném trojúhelníku. A opravdu, žádné překvapení se nekoná. Trojhra je příběhem Aničky, matky od rodiny, jejíž život už dlouhá léta plyne v neměnném řádu, kariéristky Kamily a Lancelota, majitele second handu a sukničkáře. Kamila je Lancelotovou dávnou láskou, Anička mu do života vstoupí nečekaně. Obě jsou radikálně odlišné a přesto ho přitahují. Zatímco Kamila řeší rozbíhající se byznys, Anička zjišťuje, že její život by si zasloužil změnu, najde však na její uskutečnění dostatek odvahy?

Kniha je již jako tradičně především psychologickou sondou do života současných žen. Hošková nikterak nenarušila svůj spisovatelský standard, ale přesto mi na tomto titulu, na rozdíl od předchozích něco chybělo. Celkově na mě příběh působil příliš ploše a ve výsledku mi bylo asi jedno, jak to celé dopadne. Ani jedna z postav mi nebyla zásadně sympatická, s žádnou jsem se nedokázala sžít. Od autorky jsem už četla lepší knihy, tato neurazí, ale ani nenadchne. Nejsem si zcela jistá, jestli čtenáře, kterým se dostane do rukou jako první titul od této autorky, dokáže dostatečně motivovat k tomu, aby si obstarali i další knihy a přitom si myslím, že starší knihy si určitě pozornost zaslouží.

Možná by nebylo úplně od věci trošku zpomalit při tvorbě nových děl. Fanoušci jistě netrpělivě čekají na každý další titul, navíc jsou již zvyklí na častou frekvenci, ale na druhou stranu se rychlé tempo začíná odrážet na ději a i na rozsahu a v tomto případě je to opravdu škoda.

Trojhra není špatnou knížkou, pokud se do ní pustíte, určitě ji přečtete velmi rychle, nejen díky krátkému rozsahu, ale zřejmě ve vás po zaklapnutí desek nezanechá prakticky žádný pocit. Je prostě jiná oproti tomu, na co jsme od Hoškové zvyklí.

Autor: Stáňa Otrubová